Nejčtenější články
Ctihodná Myrtidiotissa, asketka z Klissoury

Sv. Ignatij Brjančaninov: Pojednání o Ježíšově modlitbě, část I. - úvod

O nové eklesiologii konstantinopolského patriarchy Bartoloměje

14. září: ke svátku Povýšení Svatého Kříže

o. Jiří Ján: Cesta k „Velkému a svatému sněmu“ Pravoslavné církve





























Zasílání novinek
Pokud chcete dostávat upozornění na nové články, zadejte svoji e-mailovou adresu:

ZE ŽIVOTA NAŠÍ CÍRKVE > Zprávy a události > Christos Jannaras, O Velkém sněmu

Christos Jannaras, O Velkém sněmu

Autor Christos Jannaras (1935) je současným nejznámějším řeckým filosofem. Publikoval několik desítek monografií, z nichž mnohé byly přeloženy do různých evropských jazyků. Ve svém díle se systematicky věnuje především napětí mezi mezi řeckou a západoevropskou filosofickou tradicí. V řecké společnosti je také znám jako hlasitý komentátor politického, kulturního, sociálního a také církevního dění. Velice populární a čtené jsou jeho pravidelné nedělní články otiskované v příloze předního řeckého deníku Kathimerini. Ve svých zamyšleních Koho se týká Velký sněm?“ ze 6. března a „Velký sněm – znamení úpadku a krize“ ze 13. března Christos Jannaras zaměřil svoji pozornost na aktuální církevní dění. Našim čtenářům přinášíme několik jeho postřehů.

                                                                       ***

Sněm, který pravoslavné křesťanské církve z celého světa svolaly na červen tohoto roku, je označován jako „Velký“. Nikoliv však počtem účastníků. Vždyť se ho nezúčastní všichni eparchiální biskupové, předsedové místních církví (tak jak to bylo považované za samozřejmé v případě ekumenických sněmů).

Avšak ani témata, kterými se podle oficiálního oznámení bude chystaný „Velký“ sněm zabývat, nejsou pro současného člověka „velká“ (podstatná, aktuální, existenciální). Naopak jedná se o „malá“, doslova bezvýznamná témata, která nemají žádný vztah k odhalení „smyslu“ existence, světa a historie...

Společnosti, které jsou považovány za „vyspělé“, se nezastavitelně propadají buď do možná čestného, ale přece jen smrtonosného a zcela bezvýchodného agnosticismu, nebo do hedonistického a primitivního nihilismu, který pokládá konzumní nenasytnost a sílu moci za jedinou „radost“ života.

S jakým poselstvím se k tomuto modernímu člověku zbavenému jakékoliv metafyzické touhy a citlivosti pro oblast érotu obracejí „pravoslavné“ křesťanské církve? To jediné, co mu nabízejí, a to po třinácti stoletích synodálního mlčení, je druh introvertního uvažování formulovaného strnulým jazykem vhodným pro ideologický zápas či pro samotářskou, od světa oddělenou sektu.

Skutečně - druh jazyka, který byl použit při formulování témat „Velkého“ sněmu, je tak formalistický a byrokratický, že přímo sám od sebe odkazuje do světa profesionálních úředníků či ztuhlosti a krátkozrakosti partajního smýšlení...

 

 




 
 ©   ORTHODOXIA CHRISTIANA  |  SPRAVCE@ORTHODOXIACHRISTIANA.CZ  |  DESIGN WWW.GREY-WOLF.CZ  |  PROGRAMMING WWW.MCTECH.CZ