Nejčtenější články
Ctihodná Myrtidiotissa, asketka z Klissoury

Sv. Ignatij Brjančaninov: Pojednání o Ježíšově modlitbě, část I. - úvod

O nové eklesiologii konstantinopolského patriarchy Bartoloměje

14. září: ke svátku Povýšení Svatého Kříže

Zeptejte se duchovního...





























Zasílání novinek
Pokud chcete dostávat upozornění na nové články, zadejte svoji e-mailovou adresu:

PRAVOSLAVNÝ ÉTHOS > Ostatní

Ostatní

Alexandr Solženicyn: Řeč při předání Templetonovy ceny

Před více než půl stoletím jsem jako dítě slyšel od různých starších lidí následující vysvětlení velkých otřesů a katastrof, které postihly Rusko: „Lidé zapomněli na Boha, z toho to vše plyne.“ Od té doby jsem pracoval na historii naší revoluce o něco méně než půl století. Přečetl jsem stovky knih. Shromáždil jsem stovky osobních výpovědí a napsal osm knih, ve kterých jsem se pokusil objasnit tuto katastrofu. A dnes, když se mě někdo zeptá, jak je možné v kostce pojmenovat hlavní příčinu oné ničivé revoluce, která za sebou zanechala 60 milionů mrtvých, nejsem schopen odpovědět výstižněji než pouze zopakovat: „Lidé zapomněli na Boha, z toho to vše plyne.“ 

12.09.2016>>POKRAČOVÁNÍ ČLÁNKU

Sv. Ignatij Brjančaninov: O životě na zemi

Člověk musí neustále pamatovat na to, že mu Hospodin neurčil jíst v potu tváře jenom svůj chléb materiální, ale také duchovní. Člověk musí neustále pamatovat na to, že je na zemi v dočasném vyhnanství a také na to, že je prach a do prachu, z kterého byl stvořen, se zase navrátí. O této pravdě svědčí na zemi vše. Člověka se neustále dotýkají nějaká utrpení. Neustále je v boji s vlastní zlobou a zlobou svých bližních, v boji se živly a se zemí, která je kvůli němu prokletá a poddává se mu pouze za cenu krvavého potu. O této pravdě mu neustále vydávají své svědectví také jeho bližní, kteří jsou postupně jeden za druhým vydáváni neúprosné smrti. 

11.05.2015>>POKRAČOVÁNÍ ČLÁNKU

Řekové mezi Athénami a Cařihradem

S laskavým svolením časopisu Dingir přinášíme rozhovor s pravoslavným duchovním o. Jiřím Jánem o podobách vztahu Řeků k pravoslaví. Rozhovor vyšel v prosincovém čísle roku 2013.
Z obsahu: "Starověké Řecko, nebo pravoslavná Byzanc. Touto otázkou se dotýkáš nejvlastnějšího jádra novodobé řecké historie. Pro Evropana, žijícího v Řecku, je skutečně fascinujícím zážitkem pozorovat živý proces utváření národní identity. Domnívám se, že bychom stěží mohli najít jiný podobný případ, kde by nějaká evropská země procházela ještě dnes neukončeným procesem utváření své vlastní totožnosti. Ve které jiné evropské zemi se občané tak vášnivě ptají: Kdo jsme?" 

05.02.2015>>POKRAČOVÁNÍ ČLÁNKU

Promluva na sváteční Velké večerní bohoslužbě: Veliký dar být ženou

Neboť v dnešní neosobním a nelidském světě, kde se vše hroutí, kde se člověk stal číslem, strojem na podávání výkonu, průmyslovým výrobkem, uprostřed společnosti, která mílovými kroky postupuje v procesu rozpadu a vulgarizace, by měla především žena být tou, která se postaví na odpor a která na sebe vezme tu obrovskou morální povinnost, která je s tímto postojem spojená, a to vše za účelem spásy světa.... A proč právě žena?... Protože je žena!... 

24.10.2013>>POKRAČOVÁNÍ ČLÁNKU

Dobré slovo a jeho léčebná síla

Přinášíme českým čtenářům překlad promluvy tehdejšího archimandrity, nynějšího biskupa Kypriána orejského, již pronesl 6./19. října 2003 na slavnosti, kterou bratrstvo monastýru sv. Kypriána a Justiny organizuje každoročně u příležitosti monastýrského svátku a svátku igumena a zakladatele tohoto monastýru (letos zesnulého) metropolity Kypriána. Slavnostní večer se každoročně odehrával ve velkém sálu hotelu Novotel v centru Athén za přítomnosti množství lidí, včetně významných představitelů řeckého veřejného života. Na programu bývala byzantská církevní hudba a řecké lidové písně v podání chrámového sboru, krátký film s duchovní tematikou a přednášky. V roce 2003 byl slavnostní večer zasvěcen tématu „Dobré slovo - jeho léčebná síla“. 

01.09.2013>>POKRAČOVÁNÍ ČLÁNKU

Boholidství: Autentický humanismus

Následující text byl sepsán a publikován roku 2010 jako encyklika Posvátného synodu v ohrazení ke svátku nového církevního roku, který je v pravoslavné Církvi slaven 1. září. Text reagoval zejména na krizi v Řecku, která se v té době rozvíjela. Encyklika reflektuje řeckou krizi z duchovního hlediska, a proto je nadčasová a velmi aktuální i dnes.  

16.08.2013>>POKRAČOVÁNÍ ČLÁNKU

Náš život: svědectví pravoslavného éthosu, nebo synkretické soužití?

Tuto zcela základní pravdu o duchovní a misijní síle „dobrého způsobu života“ zvěstoval také sv. Jan Zlatoústý a to s výjimečným důrazem: „Neexistoval by ani jeden pohan, pokud bychom byli skuteční křesťané, pokud bychom dodržovali přikázání Krista, když nám činí nespravedlnost a když nám berou naše vlastnictví. Pokud bychom žehnali těm, kteří nás proklínají a pokud bychom činili dobro těm, co nám ubližují. Žádný člověk není tak necitelný, aby se nestal křesťanem, pokud bychom všichni ve svých životech následovali tato pravidla.“ 

03.04.2013>>POKRAČOVÁNÍ ČLÁNKU

Otec Serafím Rose: Pravoslavný život v dnešním světě

Naše Pravoslaví je jen malý ostrov uprostřed světa, který funguje na zcela odlišných principech – a tyto principy se navíc každým dnem mění k horšímu a uvádí nás do stále většího odcizení. Lidé jsou v pokušení ostře rozdělovat své životy na dvě odlišné části: každodenní život, který vedeme v práci, se světskými přáteli, v našich světských záležitostech a na Pravoslaví – život, který žijeme o nedělích a případně někdy v týdnu, když nám zbude čas.  

13.12.2012>>POKRAČOVÁNÍ ČLÁNKU

Sv. Nikolaj Velimirovič: O zemi odkud není návratu

Miliony a miliony lidí různých národů na požehnaném Balkáně v průběhu věků z pokolení na pokolení odpovídaly tímto pro ně charakteristickým způsobem. Nejsme z tohoto světa, ale z toho příštího. Naše vlast je tam, kde je náš Otec. Na tomto světě nejsme doma, jsme zde cizinci. Sláva Bohu, jsme na zemi jeho hosté. 

29.11.2012>>POKRAČOVÁNÍ ČLÁNKU

Sv. Justin Popovič: Odsouzeni k nesmrtelnosti

Lidé odsoudili Boha na smrt. On svým vzkříšením odsoudil lidi na nesmrtelnost. Za rány jim odplácí objetím, za urážky požehnáním, za smrt nesmrtelností. Nikdy lidé neukázali větší nenávist k Bohu, než tehdy, když Ho ukřižovali. Nikdy Bůh neprokázal větší lásku k lidem než tehdy, když vstal z mrtvých. Lidé chtěli Boha učinit smrtelným, a On je svým vzkříšením učinil nesmrtelnými. Ukřižovaný Bůh vstal z mrtvých a pobil smrt. Smrt již více neexistuje.  

22.11.2012>>POKRAČOVÁNÍ ČLÁNKU


 
 ©   ORTHODOXIA CHRISTIANA  |  SPRAVCE@ORTHODOXIACHRISTIANA.CZ  |  DESIGN WWW.GREY-WOLF.CZ  |  PROGRAMMING WWW.MCTECH.CZ