Nejčtenější články
Ctihodná Myrtidiotissa, asketka z Klissoury

Sv. Ignatij Brjančaninov: Pojednání o Ježíšově modlitbě, část I. - úvod

O nové eklesiologii konstantinopolského patriarchy Bartoloměje

14. září: ke svátku Povýšení Svatého Kříže

o. Jiří Ján: Cesta k „Velkému a svatému sněmu“ Pravoslavné církve





























Zasílání novinek
Pokud chcete dostávat upozornění na nové články, zadejte svoji e-mailovou adresu:

PRAVOSLAVNÁ SPIRITUALITA A JEJÍ PRAXE > Theotokofilie - láska k Bohorodičce > Přesvatá Bohorodička: učitelka pravoslavné askeze

Přesvatá Bohorodička: učitelka pravoslavné askeze

„Ať milosrdenství a slitování vždy leží na misce vašich vah...“

Pojďte požehnaní křesťané!...
Přijměte s radostí, vírou a zbožností prorocké pozvání: „Pojďte, a vystupme na horu Hospodinovu.“ (Iz 2,3)
Nechť nám praxis, tedy pravoslavná askeze, umožní vystoupit na horu Bohorodičky.

A pokud je naše askeze opravdová a ryzí, obdržíme dar spatřit a velebit vše to nové a podivuhodné, co na svět přišlo s Bohorodičkou.

V životě přečisté Panny byly uskutečněny ty nejneuvěřitelnější události. „Vše co se vztahuje“ k Bohorodici Marii „je zcela výjimečné“. (Sv. Ondřej Krétský, PG 97,1084) Bez porušení panenství přinesla na svět Spasitele. Stala se matkou bez poznání muže. Půjčila tělo Stvořiteli světa, který v ničem nemá nouzi. Stala se nádobou toho, který nemůže být obsáhnut. Stala se místem přebývání neomezeného a nekonečného Logu. A nakonec její přečisté tělo po zesnutí bylo uchováno neporušené, bylo vzkříšeno, vzato na nebesa a oslaveno jejím Synem a Bohem...!

***

Skutečně vše, co se týče přečisté Matky Boží, je opravdu nové a podivuhodné, vzbuzující bázeň, údiv a theoria (duchovní zření).

Zvláště po Nanebevstoupení svého Syna pokračovala Bohorodička v praxi a žití své askeze, která také byla nová a podivuhodná a spojená s láskou.

Bohorodička „skrze ty velké dary, kterými ji obdařil Bůh, se horlivě a s velikým zápalem věnovala půstu, modlitbě, poklonám a ostatním druhům askeze“, „neustále se modlila a pamatovala na svět“. (Sv. Nikodém Svathorec, Κῆπος Χαρίτων, s.217.)

Tímto způsobem je nám přeblahoslovená Bohorodička vzorem a neomylnou učitelkou ryzí pravoslavné askeze.

Askeze v rámci pravoslavné Církve není cílem o sobě ani nemá žádnou hodnotu sama o sobě. Askeze je prostředek, pomocí kterého postupně omezujeme naši sebelásku až do jejího úplného zničení, a to je pak okamžik, kdy se stáváme schopni milovat. Askeze je heroické vystoupení z úzkých hranic svého vlastního já. Jedná se o život v obětavé lásce pro bližního.

Jak je patrné, Bohorodička s plným vědomím oněch lidskou přirozenost přesahujících božských darů, kterých se jí dostalo, zaujala po zbytek svého života postoj vděčnosti plné askeze. Tak se nám askeze odhaluje jako Boží dar, který poté přinášíme našemu bližnímu a celému stvoření.

Tato skutečnost vysvětluje hlubokou pravdu, že ačkoliv pravoslavná askeze je nesením kříže, tak přináší život, radost a svobodu.

***

Askeze, pokud je praktikována a žita ryzím způsobem, vždy v člověku plodí milosrdenství. Jakákoliv asketická snaha, která není doprovázena milosrdným a slitovným rozpoložením k bližnímu je marná, pokud navíc není využita zlými démony.

Svatí jsou, pokud jde o toto ústřední téma našeho života v Kristu, zcela jednoznační a absolutní: „Ať milosrdenství a slitování vždy leží na misce vašich vah, až do toho okamžiku kdy ucítíš, že se v tobě zrodilo milosrdenství a soucit, které má Bůh se světem.“ (Sv. Izák Syrský, Ἀσκητικά, s. 151.)

Nezapomínejme tedy, že askeze je neustálý zápas proti sebelásce, egocentrismu a sebeobdivu. Zápas který s pomocí milosti Boží osvobozuje a uvolňuje nús z hříšné tyranie vášní a vede ho na cestu znovunalezení své ztracené krásy, k osvícení a zbožštění.

V tomto přirozenost přesahujícím stavu pak v našem srdci vládne světlo: „Noří se nús do Tvého světla/ září a sám se stává světlem/ učiněn je podobným Tvé slávě.“ (Sv. Symeon Nový Theolog, '΄Εργα, s. 61-63.)

Vládne tam však i milosrdenství: „Srdce hoří pro celé stvoření, pro všechny lidi, ptáky, zvířata, démony, pro každé stvoření.“ (Sv. Izák Syrský, Ἀσκητικά, s. 306.)

***

Dej přečistá Matko, aby světlo a milosrdenství neustále proudily do našeho života, který se snažíme žít na kříži askeze pro našeho Spasitele Krista.

Nepřestaň je nikdy vlévat do našich životů, vždyť ty jsi „správce a pokladnice všech duchovních darů a bohatství nebeského Boha Krále. Ne však proto, aby pouze ty jsi z nich měla potěšení, ale abys je rozdělovala a předávala všemu stvoření tělesnému i noetickému!“ (Sv. Nikodém Svathorec, Κῆπος Χαρίτων, s. 217.)

___________________________________

Přeloženo z řečtiny: Άγιος Κυπριανός, (Svatý Kyprián, časopis Posvátného synodu v ohrazení), No. 339 (1990), s. 57-58.



 
 ©   ORTHODOXIA CHRISTIANA  |  SPRAVCE@ORTHODOXIACHRISTIANA.CZ  |  DESIGN WWW.GREY-WOLF.CZ  |  PROGRAMMING WWW.MCTECH.CZ