Nejčtenější články
Ctihodná Myrtidiotissa, asketka z Klissoury

Sv. Ignatij Brjančaninov: Pojednání o Ježíšově modlitbě, část I. - úvod

O nové eklesiologii konstantinopolského patriarchy Bartoloměje

14. září: ke svátku Povýšení Svatého Kříže

o. Jiří Ján: Cesta k „Velkému a svatému sněmu“ Pravoslavné církve





























Zasílání novinek
Pokud chcete dostávat upozornění na nové články, zadejte svoji e-mailovou adresu:

ZE ŽIVOTA NAŠÍ CÍRKVE > Encykliky > Synodní encyklika ke svátku Narození Krista 2015

Synodní encyklika ke svátku Narození Krista 2015

 

 

 

 


 

Protokol č. B-2295

 

Synodní encyklika ke svátku Narození Krista 2015

„Pro nás se narodilo dítě, Předvěčný Bůh“

 

Milovaná dítka v Kristu!

Narození každého člověka bývá takovým pramenem radosti, že matka zapomíná dokonce na zármutek a porodní bolesti „pro radost, že na svět přišel člověk“ (J 16,21).

Když se naplnil čas a Syn–Slovo Boží se narodil v Betlémě jakožto člověk na zemi z Ducha Svatého a Marie Panny, tedy bez rozkoše a bez bolestí, vše stvoření se naplnilo velikou radostí.

Andělé zaplesali, vzdávali chválu a oslavovali Vládce a Dárce pokoje, pastýři se poklonili Božskému Dítěti ležícímu v jeslích a Beránku Božímu, který vezme hřích světa na sebe; mágové z Východu přinesli dary Tomu, který pečuje o vše, co dýchá a dává nám život a nesmrtelnost.

Neboť Dítě, i když bylo člověkem stejně jako my všichni, kromě hříchů, bylo současně i Předvěčným Slovem Otcovým, Pravým Bohem z Pravého Boha, jímž vše učiněno bylo.

***

Nás Pán Ježíš Kristus je „tichý a pokorného srdce“ (Mt 11,29), velmi miloval děti a objímal je s něžnou láskou, neboť v nich viděl prostotu, čistotu, nenucenost, vřelost, upřímnost, dobrotu, soucit, touhu pomáhat, otevřenost, bratrství, lásku.

Náš Pán, který „hříchu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest“ (1 Pt 2,22), nacházel upokojení v duchu dětí, objímal jejich nevinnost, pokoj, bezstarostnost a blaženost.

On Sám byl ozdoben ctnostmi a vlastnostmi dětí a spolu s Ním i všichni ti, kteří zachovali svou dětskou čistotu a nevinnost, kteří vstoupili „na cestu nového života“ (Ř 6,4) a zachovali neporušenou víru a bezúhonný život.

Ale i ti, kteří závistí ďáblovou a silou hříchu nejprve tyto ctnosti ztratili a nakonec se káli, obdrželi odpuštění a znovuobnovení původní důstojnosti, neboť „projevili velikou lásku“ (L 7,47).

***

Milovaná dítka v Pánu,

náš Pán si přeje a nabádá nás všechny, abychom odvrhli zlobu a lest a stali podobnými dětem.

„Jestliže se neobrátíte a nebudete jako děti, nevejdete do království nebeského.“ (Mt 18,3).

Pakliže se u nás nebudou projevovat dětské ctnosti a jestliže se nebudeme uvnitř cítit dětmi, tedy slabými, ale lidskými a upřímnými, dobrosrdečnými a nositeli naděje - radujíce se s radujícími a plačíce s plačícími (Ř 12,15) a obzvláště nebudeme-li vkládat pevnou naději v našeho Všemohoucího a Přeblahého Otce, jenž jest na Nebesích, tehdy skutečně nemůžeme naplnit toto Božské nabádání a Království Boží se od nás vzdálí.

Většina lidí okolo nás se zjevně odklání od přímé cesty, přehlíží a popírá přikázání Boží, oddává se nespravedlnosti, svévoli a zločinům, bojujíc proti Božskému Dítěti a proti Jeho Království, tedy proti Jeho Církvi.

Pokoj je ze země vyháněn, namísto něj vládne nepořádek a nerozum. V první řadě je pokoj vyháněn ze srdcí lidí, kteří v přetvářce říkají, že milují děti a starají se o ně, ale ve skutečnosti spolu s Herodem naopak proti nim bojují a zabíjejí je. Není to snad zřejmé od stále rostoucího množství potratů, které státní moc umožňuje a chrání svými zákony?

A nesvědčí o tom snad nejrůznější formy zneužívání dětí po celém světě? A kam vedou vulgarizace, různé ztráty svátostného charakteru života společnosti a takové pokřivení svědomí, že již nikdo nezůstává bez poskvrny?

Není možné, aby Pokoj Kristův panoval a vládnul tam kde je víra pronásledována a tupena, tam kde jsou modlitba a symboly křesťanství opovrhovány, tam kde je mravnost hanobena a zkažena do takové míry, že oddávání lidí stejného pohlaví se stalo zákonným!

Smutná skutečnost ukazuje, že obraz Boží v člověku je s každým roztrpčeným, vyhnaným, hladovějícím a zarmouceným člověkem ponížen; děti strádají, člověk se stává pouhým bezejmenným číslem, vztahy jsou otřeseny, rodiny trpí neštěstími, společnost je pustošena, národy se daly do pohybu, světu hrozí nepopsatelná zkáza!

Kdo nám pomůže být znovu jako děti? Kdo navrátí zpátky světlo, naději, pokoj a nevinnost?

Kdo jiný než Božské Dítě, které opět přichází mezi nás když se scházíme na eucharistických shromážděních naší Pravé pravoslavné církve, nezasažené herezí ekumenismu, a ubezpečuje nás: „Zůstaňte ve mne a já ve vás“! (Jan 15,4)

Kajte se a buďte jako děti, říká Bůh-Dítě, abyste se stali podobnými Mně a mohli tak tomuto padlému světu ukazovat cestu pravdy, oběti, pokoje, lásky a skutečného a opravdového člověka!

Nechť se ukážeme sjednoceni s právě narozeným naším Pánem, důstojnými svého jména, abychom přemohli svět a jeho vládce a stali se hodnými Království Božího. Amen!

 

Narození našeho Spasitele Ježíše Krista 2015

 

Kristus se rodí!

S otcovskými pozdravy a požehnáním


arcibiskup athénský Kallinikos
a ostatní členové Posvátného synodu

 



 
 ©   ORTHODOXIA CHRISTIANA  |  SPRAVCE@ORTHODOXIACHRISTIANA.CZ  |  DESIGN WWW.GREY-WOLF.CZ  |  PROGRAMMING WWW.MCTECH.CZ